Pokud bychom měli jmenovat stát, který by se dalo označit jako pterosauří velmoc, na výběr bychom měli jen několik málo kandidátů. Na světě totiž nalezneme pouze několik míst, odkud známe bohatá naleziště těchto druhohorních vládců oblohy. Nabízelo by se jistě Německo a jeho solnhofenský litografický vápenec, snad nejznámější „zdroj“ pterosauřích fosílií vůbec. Máme odtud nespočet jedinců ramforynchů, pterodaktylů a jím příbuzných pterosaurů. Nabízela by se také Čína. Ta se v poslední době zaskvěla kupříkladu unikátními nálezy anurognatidních pterosaurů s výborně zachovalým tělesným pokryvem, který se zdá být prakticky neodlišitelný od pernatých struktur přítomných třeba u teropodních dinosaurů. No a konečně se nabízí Brazílie, přesněji její severovýchodní část (pánev Araripe), odkud známe hned několik nalezišť s druhově bohatými společenstvy pterosaurů. Zde za zmínku stojí dvě spodnokřídová souvrství skupiny Santana, konkrétně Romualdo a Crato, jejichž vrstvy jsou proslulé zejména důležitými objevy ornitocheirům příbuzných forem (např. Anhanguera, Tropeognathus) nebo četnými nálezy tapežaridů (např. Tapejara, Tupandactylus).
Z brazilských nalezišť na sebe v posledních letech upozornila také lokalita v oblasti Cruzeiro do Oeste (stát Paraná), jež nese přiléhavý název „cemitério dos pterossauros“, tedy „pterosauří hřbitov“. Přestože byla lokalita objevena již v roce 1971, terénní výzkum je zde prováděn teprve od roku 2011. Naleziště je to přitom úžasné, což dokládají třeba desítky jedinců nedávno popsaného pterosaura druhu Caiuajara dobruskii (v době jeho popsání bylo známo minimálně 47 jedinců tohoto druhu v různých stádiích ontogenetického vývoje!) nebo stovky izolovaných kosterních elementů bizarního nosauridního teropoda druhu Vespersaurus paranaensis.
Dne 19. srpna 2019 byl pak ze stejné lokality popsán další zajímavý pterosaurus. Nový druh, jež je známý na základě pozůstatků části lebky, páteře i končetin, a jež byl popsán týmem vedeným známým odborníkem na pterosaury, Alexandrem W. A. Kellnerem, ve vědeckém časopise Anais da Academia Brasileira de Ciências, dostal jméno Keresdrakon vilsoni (bohyně Kéry – Kéres – v řecké mytologii personifikovaly násilnou smrt; vilsoni je pak poctou Vilsonu Greinertovi, který – jak stojí v popisné studii věnované tomuto novému druhu – „zasvětil stovky hodin preparaci většiny nálezů z „cemitério dos pterossauros“). Jednalo se o příbuzného kladu Tapejaridae, jehož rozpětí křídel mohlo dosahovat asi 3 metry.
Nicméně jak už může vyplývat z výše zmíněného, zajímavější než samotný popis nového druhu brazilského pterosaura může být potenciál jeho naleziště. Autoři popisu keresdrakona se neváhali srovnat „cemitério dos pterossauros“ s bohatými mongolskými lokalitami. V článku dokonce použili poněkud úsměvné označení „brazilské Mongolsko“. Zároveň však dodali, že pochopení geologické situace tohoto „pterosauřího hřbitova“ vyžaduje ještě spoustu práce. Dřívější studie popisující vespersaura považovala lokalitu za součást souvrství Rio Paraná, zatímco nová práce se přiklání k tomu, že svou stavbou vrstvy připomínají spíše souvrství Goio-Erê. Ke stáří tamější fauny se toho prozatím také nedá příliš říct. Zatímco některé výzkumy naznačují pozdně křídový původ „pterosauřího hřbitova“ (turon až campan; asi před 94 až 72 miliony let), jiné upřednostňují pozdní fázi rané křídy (apt až alb; před přibližně 125 až 100 miliony let). Jisté je ovšem jedno – „cemitério dos pterossauros“ je bezpochyby jednou z nejzajímavějších „nově objevených“ lokalit křídového stáří a budoucí nálezy z tohoto pravěkého „hřbitova“ nás ještě s největší pravděpodobností ledasčím překvapí.
- Rekonstrukce pterosaura druhu Keresdrakon vilsoni (Maurilio Oliveira, CC BY 4.0).